Než tady začneme popisovat den za dnem, nejdříve děkujeme Kraji Vysočina a městu Třebíč, za jejich finanční podporu. Je také nutno říct, že na toto mistrovství jsme pilně trénovaly. 14 dní před mistrovstvím jsme měly každý den trénink 3 hodiny. Celkem to bylo 40 hodin. Každá skupina musela natrénovat 2 defilé a dopilovat 2 skladby.

4. 7. 2017 (Úterý) Cesta. V úterý v 14:30 jsme se všechny sešly na parkovišti u zimního stadionu. Zde jsme dostaly krásné visačky na naše kufry, protože s námi jely mažoretky z Moravských Budějovic – Repetky, a my jsme nechtěly, aby se nám kufry popletly. Jakmile byla všechna zavazadla naložena, okolo 15. hodiny, náš autobus společně s námi se rozjel.

Z Třebíče jsme jely do Brna, Bratislavy…. a najednou jsme byli v Bulharsku.

5. 7. 2017 (Středa) 1. den v Bulharsku. Okolo 14. hodiny jsme přijely do Albeny k hotelu Panorama, kde jsme po celé mistrovství bydlely. Když jsme vyndaly naše kufry z autobusu, dostaly karty od našich pokojů, šly jsme se ubytovat.

Až jsme našly ty správné pokoje a vybalily si, šly jsme do hotelového bazénu. Před tím, než jsme šly na registraci, jsme dostaly vaky s překvapením. V době, kdy naše trenérka byla na registraci, jsme trénovaly v novém oblečení. Když vše bylo ohledně registrace hotovo, šly jsme zpět na hotel, protože na nás čekala večeře v podobě švédských stolů a my měly opravdu velký hlad. Po večeři jsme skoro všechny šly do svých pokojů, až na naše Tučňáky, kteří šli trénovat.

6. 7. 2017 (Čtvrtek) Náš 1. soutěžní den. V 10:00 bylo slavnostní zahájení ME a my jsme byly jeho součástí. Zde nám představili porotu, zahráli hymny a ukončilo to taneční vystoupení. Asi ve 12:00 začala kategorie baton mini cadet, ve které soutěžili Tučňáci. Přibližně ve 2 hodiny jsme byly připraveny. Všechny jsme stály v kroužku a držely se za ruce. Byly jsme strašně nervózní. Když vyhlásily, že na 1. místě se umístily Cheerladies Třebíč, nebo jako oni říkali /čírlídrs trébic/, začaly jsme se radovat a plakat. Když holky dostaly zlaté medaile a pohár, hrála naše hymna a my na ně byly strašně hrdé. No, ale konec radování. Jdeme se nachystat na klasickou mažoretku. Jo počkat vy to ještě nevíte, v této disciplíně jsme nebyly na startovních listinách, chybička se vloudila. Holky Kohoutovic ráno vzaly startovku a šly to řešit. Naštěstí se vše vyřešilo a startovaly jsme. Kadetky uslyšely svoje jméno a vystartovaly jako blesk. Ty šlapaly, to nebylo možný. Kadetkám se to strašně povedlo. No a naše juniorky? Těm se to povedlo natolik, že jedna porotkyně vytáhla mobil a začala holky natáčet. Potom, co jsme odpochodovaly, šly jsme se převléct a zase hurá k moři. Po dovádění v moři jsme se sbalily a šly na hotel.

7. 7. 2017. (Pátek) Nejnáročnější den. ¨Po snídani jsme šly jsme k silnici, na které se soutěžilo s defilé (pochod v před na 100m a v klasické mažoretce 60m). Jako úplně první šly na řadu naše kadetky. Měly jsme z toho strach, protože některé z našich kadetek defilé v životě na soutěži nešlo, a jelikož šly první, tak ani nikoho neviděly jít defilé. Kadetky to zvládly jako profíci,
a dokonce do cíle došly o něco dřív. Pak nastoupily Juniorky, začaly soutěžit
a kousek za půlkou defilé jim začala hrát špatná hudba. Byly z toho v šoku. Vůbec nevěděly, co mají dělat. Udělaly asi 3x tu stejnou věc a potom pochodovaly. Naštěstí Simča zavolala: „Přehoz, udělejte přehoz!“ a všechny si přehodily a tím měly splněny povinné prvky. Holky defilé došly. Jakmile odpochodovaly, začaly brečet. Přiběhla paní porotkyně a ptala (v angličtině), co se stalo. Tak jsme jí řekli, že nám hrála špatná hudba, uznali to jako jejich chybu. Převlékly jsme se a šly jsme zase na start s klasickou mažoretkou. Kadetky zase super výkon. Juniorky do toho daly všechno, aby si spravily náladu a taky výkon na 1. Musím říct, že k lepším výkonům holek jim pomáhal jejich fanklub, který byl složený z maminek (Lucie, Marcela, Mirka, Olga), z babičky, trenérek (Míši, Simči, Alči), druhé skupiny, která nesoutěžila, mažoretek z Budějovic a našich dvou pánů řidičů (Toma a Vaška), kteří byli naprosto nejlepší, protože to byli 1. řidiči, kteří nás podporovali, nesli nám vlajku a trávili s námi tolik času. Děkujeme.

Po defilé jsme šly jsme zase k moři, protože jsme měly asi 5 hodin do vyhlášení. Najednou zvoní telefon a dozvíme se, že je posunuto vyhlášení z 17:15 na 14:00. Takže se rychle sbalíme a utíkáme na vyhlášení klasické mažoretky. Netrpělivě stojíme v kroužku a držíme se za ruce. Najednou vyhlásí, že kadetky jsou na 2. místě a to znamená, že jsou vice-mistryně Evropy. Vyhlášení Juniorek a zase nervozita. „ On the second place Cheerladies Trebic, Trebic“ vyhlásí se. Po tomto krásném vyhlášení se přesouváme zase na pláž, opálíme se a jdeme se chystat, protože jsme byly vybrané jako zástupkyně naší země na průvod v Dobrichu. Zde jsme propochodovaly kousek města a seřadily jsme se na náměstí. Z každé země vystoupil zástupce a ukázal, co umí.

8. 7. 2017.(Sobota) Volný den. Vydaly jsme se do aquaparku, do kterého jsme měly volné vstupenky. Říkaly jsme si, že zde budeme tak 2hodiny, ale nakonec se to natáhlo skoro na celý den. Celý den, jsme byly na tobogánech. Nejlepší tobogány byly ty pro více lidí. Takže jsme si sehnaly kruhy pro 3 nebo 4 lidi a šly jsme nahoru. Když jsme se pořádně vyřádily, našly jsme si všechny kruhy, ať už pro jednoho nebo pro 3 lidi, a úplně všechny najednou jsme se plavily po divoké řece.

Z aquaparku jsme šly relaxovat na pokoj a poté jsme se šly navečeřet. Po večeři jsme se opět vydaly trénovat, a kam jinam bychom šly než na fotbalové hřiště.

9. 7. 2017 (Neděle) Poslední soutěžní den. Soutěž pro nás začínala v 11:00. Kadetky šly skladbu Luční zvonek a juniorky Baylar. Tyče nám sice popadaly, ale snažily jsme se. Chvíli jsme počkaly a poté bylo slavnostní ukončení a vyhlášení. Při vyhlášení jsme se zase všechny chytly a čekaly. Když vyhlásily kadetky na krásném 3. místě, bylo to neskutečné. Juniorky skončily na krásném 2. místě. Když jsme se dozvěděli, že máme medaili, slyšely jsme naše trenérky, jak si říkají “Mame 5 medailí z 5 startů”. A bylo na nich vidět, že jsou na nás strašně hrdé. Po vyhlášení jsme šly na pláž.

Jelikož jsme ženy, tak jsme po večeři šly nakupovat. Prošly jsme uličkou plnou obchodů. Po nákupech jsme se vydaly na pláž. Na pláži nás čekalo překvapení. Všechny jsme dostaly květinové věnce kolem krku, udělaly jsme kruh a na písničku jsme začaly tancovat. Bylo to takové rozloučení s Albenou za tmy.

10. 7. 2017 (Pondělí) Odjezd domů

11. 7. 2017 (Úterý) Příjezd domů. Okolo 13:00 jsme přijely k zimnímu stadionu v Třebíči. Když jsme vylezly z autobusu, rodiče pískaly, houkaly, bouchali šampaňské, padaly na nás konfety, dokonce nás přišel vyfotit i novinář. Jakmile se situace trošku uklidnila, zakřičely jsme náš pokřik. Poté jsme se všichni rozloučili a spokojeně, možná se slzičkami v očích, odjeli domů.